Prvním krokem k vytvoření tvarů organických květníků byl jejich návrh v počítači. Tento návrh nevznikal konvenční cestou 3d modelování, ale na základě speciálního počítačového skriptu určeného k vytvoření těchto atypických tvarů. Díky tomuto postupu bylo možné v průběhu navrhování model zpětně upravovat a aktualizovat. Díky výrobě pomocí robotické frézy došlo k maximálně přesnému převodu počítačového návrhu do reality.
Model celého květníku byl v počítači rozdělen na 10 menších částí pro lepší možnosti výroby a transportu. Bylo by neefektivní vyrábět celé segmenty v jednom kuse. Velmi důležitá byla přesnost v jednotlivých spojích, aby na sebe plochy co nejlépe navazovali. Při převodu dat z 3d programu na výrobní data pro frézu proběhla datová optimalizace, z důvodu vytvoření co nejmenší odchylky mezi předlohou (3d modelem) a výsledným výrobkem
Výroba jednotlivých segmentů probíhala na speciální robotické pětiosé CNC fréze. Rozdělené bloky frézovaného materiálu byly postupně obráběny frézou a následně opět skládány pro kontrolu do jednoho celku. Po opatření krycí vrstvy byly segmenty rozloženy a transportovány na místo expozice kde byli s vysokou přesností složeny do jednoho celku. Kompletní korpus byt tak plně připraven pro osázení biotopem.
Jelikož v rámci interakce v instalaci dochází k pohybovému a zvukovému měření speciálními sensory vznikly tak vysoké požadavky na odhlučnění. Chceme-li změnit akustické vlastnosti jakéhokoliv prostoru, musíme se zaměřit na stěny, stropy, podlahy, obecně všechny plochy, od kterých se může odrážet zvuk. Řešení bylo použiít akustické jehlany na strop, které díky své členitosti zamezují dalšímu odrážení zvukových vln a díky materiálu se vzduchovými bublinami výborně fungují jako izolace. Doplňujícím řešení byli akustické panely na pozadí projekce pro pohlcování zvuků procházejících projekčním plátnem z místnosti.
Interaktivní systém ovládaný zvukem se skládá z 5ti směrových mikrofonů a programu zpracovávajíc zvuk do výsledné podoby. Program je napsaný v softwaru VVVV stejně jako program celé instalace. Instalace má dvě interaktivní zóny (IZ), každá je snímána jedním směrovým mikrofonem. Do těchto mikrofonů se dostávají i rušivé zvuky, jak od diváků pohybujících se mimo IZ, tak z reproduktorů přehrávající zvuky lesa. K odstranění zvuků diváků slouží tři další mikrofony umístěné v prostoru instalace mimo IZ. Data mikrofonů mimo IZ a zvuky pouštěný do reproduktorů, jsou odečítány od dat snímaných v IZ, čímž odstraníme nežádoucí šumy, které by rušili interakci.
Řešení vzduchotechniky (VZT) vychází z požadavků biotopu na klima, které se však výrazně liší od hodnot vnitřního prostředí pavilonu. Proto bylo užito externích klimatizačních jednotek, které budou schopny toto specifické klima udržet. Důležitou součástí řešení je speciální textilní výústka umístěna v podhledu květníku, která díky perforovaným otvorům na kraji vytváří vzduchovou clonu chladného vzduchu a chrání tak květiny od okolního teplejšího vzhduchu. Vlhkost v instalaci je regulována pomocí 2 ultrazvukových zvlhčovačů.
K zavlažování biotopu slouží především půdní kapkové hadice, které jsou rovnoměrně rozmístěny ve výsadbové ploše. Nahrazují tím tak zdroj přirozené půdní vlhkosti. Jejich funkce je doplněna vnějšími zavlažovacími prvky, jimiž jsou rozprašovače a rozvody kapilár. Celý závlahový systém je monitorován soustavou snímačů elektrické vodivosti a teploty půdy. Tyto hodnoty slouží pro vyhodnocování potřeb a k následné regulaci závlahy biotopu.
Zdroj světla zajišťují dva typy osvětlení. První z nich imituje zdroj denního světla včetně ideálního spektrálního složení pomocí kombinace lineárních zářivkových trubic. Druhé je realizováno prostřednictvím vysocesvítivých LED pásků, které slouží pro potřeby kamer a osvětlení celé expozice. Celá instalace je navržená jako stmívatelná a může tak dynamicky reagovat na podněty z interakčního systému.
Simulace přirozených životních podmínek lesního biotopu v Laboratoři ticha s sebou nese svá specifika – bylo nutné spolu sladit podmínky biotopu s podmínkami pro interaktivní projekci. Proto mají např. rostliny ve dne nastavené noční osvětlení a obráceně. Nově definované prostředí se zaměřením zejména na závlahu a teplotu zde zajišťuje speciálně vyvinutý řídící systém „Biotopic-system“. Vzduch cirkuluje díky vzduchotechnice. Růst rostlin je také podporován aplikací ektomykorhizních hub do okolí kořenového systému dřevin.
Experimentální výsadbu lesa reprezentují zástupci rostlin biotopu Hercynská dubohabřina, která je v České republice hojně rozšířena, svým složením je rozmanitá a druhově pestrá. Sadební materiál byl speciálně vypěstován v kulturních podmínkách a dle specifického sponu vytváří spolu s mírně zvlněným terénem a dalšími abiotickými prvky (větve, pařezy, kameny a listovka) miniaturní obraz lesa.
Pojezdy vyrobený převážně z nerezavějící oceli, které budou po dobu výstavy nepřetržitě v provozu, jezdit a natáčet ve vlhkém prostředí českého lesa od umeleckého sochaře Viléma Friče. Řídící jednotka pojezdu je naprogramovaná na míru a propojená a ovládaná celým systémem.
Lorem Ipsum je fiktívny text, používaný pri návrhu tlačovín a typografie. Lorem Ipsum je štandardným výplňovým textom už od 16. storočia, keď neznámy tlačiar zobral sadzobnicu plnú tlačových znakov a pomiešal ich, aby tak vytvoril vzorkovú knihu.
Projekce jsou jednou z dominantních vizuálních prvků celé instalace a byl na ne kladenej patřičnej důraz. Projekčné plochy rozbíjejí exaktní prostor a tvarují ho v duchu organických květníků. Jsou speciálne navrženy pro kvalitní obraz zadní projekce a zároveň pro možnost natažení v jakémkoliv tvaru. Spolu se specificky navrženými projektormi s krátkou projekční vzdáleností tvoří funkční projekční mechanizmus.
Divák interaguje s robotickým pojezdem, který se pohybuje ve vertikální a horizontální ose a nese kameru snímající rostliny. Pokud je divák v klidu a potichu tak kamera začne pomalu sjíždět níž k zemi. Hluk naopak kameru zvedá vzhůru.
Materiály pro projekčnou plochu pozadí byli natočeny v konktrétní lokalitě pečlivě vybrána aby splnila všechny požadavky z fytocenologického hlediska. Záběry lesa byly natočeny speciálními kamerami s vysokým rozlišením pro dosažení co nejčistšího obrazu a pokrytí celé projekční plochy z jednoho záběru. Záběry vznikli za pomoci technickej podpory a kameramnských schopností Petra Kašpara.
Krátké sekvence ukazují vysokou dynamiku rostlinné buňky. První z nich zobrazuje při zhruba dvacetinásobné zrychlení a zvětšení optikou mikroskopu (cca 600x) cytoplasmy, organel a váčků v buňkách lístků mechu (Plagiomnium affine). Další sekvence zaznamenávají pohyb organel v buňkách pokožky listu hrachoru (Lathyrus niger) - při cca 900x násobném zvětšení a 20x urychlení. Poslední záznam je z parenchymatické buňky stonku hrachoru v reálném čase (zvětšeno cca 850x).
Použitá zvuková stopa vznikla jako kombinace stereo nahrávek přímo z typové lokality a krátkých nahrávek z databáze zvukového studia. Ornitolog a profesionální zvukař pak společně vytvořili biologicky smysluplný, vícekanálový mix zvuků z typického českého lesa. Obsahuje nejen ptačí hlasy, ale také šumění vetru v korunách, bzukot včel nebo hlas srnce. Jako celek podtrhuje prostorovost a autenticitu expozice.
0 °C aktuální vzdušná teplota 0 %aktuální vzdušná vlhkost
Uklidněte se a uvidíte více nehýbejte s kurzorem a užívejte si nepoznaného detailu
0 °C aktuální vzdušná teplota 
0 %aktuální vzdušná vlhkost
